Osobní rozvoj cestou gestalt terapie

15.03.2018

Ať už jsme zrovna v situaci vyrovnanosti nebo je moře našeho života spíše rozbouřené, může mít velkou užitečnost rozšiřovat repertoár možností, jak se vyrovnávat se světem a jeho nároky, tj. osobnostně se rozvíjet.

Ideál duševního zdraví v gestalt terapii lze popsat jako osobnost vědomou si různých svých kvalit, přijímající jejich protikladnost. Schopnou využívat je flexibilně a užitečně vstříc požadavkům světa. Schopnou vnímat vlastní laskavost i krutost, mírumilovnost i hněvivost, uvážlivost i impulzivitu atd. a vědomě je použít v odpovídající situaci na základě učiněného rozhodnutí. Prakticky: to, že jsem dosud užívala jen část svých možností, neznamená, že ty opačné nemám. Spíše to znamená, že je opomíjím. Třeba proto, že jsou pro mě z nějakého důvodu nepřijatelné. Možná jsou nasycené nějakými negativními představami. Možná mi v dětství říkali "nebuď taková" nebo jsem se pro to rozhodla po nějaké odstrašující zkušenosti. V každém případě je užitečné prozkoumat, zda tady nějaké moje dávné rozhodnutí nezamrzlo. Zda je stále aktuální. Protože např.  jak tvrdost, tak měkkost lze použít produktivním způsobem - jen v jiném kontextu.

Gestalt se staví proti ulpívavosti. Podporuje proměnlivost adekvátní okolním podmínkám. Tvořivost. Snahu hledat způsoby místo důvodů. Snahu zabezpečit sobě i dalším živým tvorům co nejlepší podmínky k přežití a růstu. Samozřejmě v určité ekologické rovnováze. 

Dává možnost přivlastnit si i ty svoje kvality, které jsme dříve opomíjeli nebo neviděli rádi. Vede nás k jejich integraci, což je mnohdy zbaví děsivosti. Jsem-li si vědoma např. své tvrdohlavosti a přijímám ji, dokážu ji pak také lépe zkrotit, než když ji popírám a tvrdím, že ke mně nepatří, že já přece tvrdohlavá nejsem... Ve výsledku pak mohu dojít k daleko platnějšímu způsobu interakce s ostatními - tj. najít takovou cestu, která je přijatelná pro mě i druhé. Udržet něco ze své vize a něco třeba i pustit, protože si uvědomím, že roli v daném případě hraje zrovna má tvrdohlavost a že tady v tuhle chvíli ji nechci. A udělám něco jinak. V podstatě experiment. Se zvědavostí pak čekám, co mi přinese. Získávám další zkušenost, na které mohu stavět. A to je bezpochyby součást rozvoje.

Gestalt učí být v dialogu s druhými. Učí naslouchat a ověřovat si své domněnky. Rozvíjet vztahy na bázi uvědomění, že nikdo z nás neprožívá zcela stejně. Posiluje tudíž respekt k odlišnosti a nabízí možnost reálně se s druhým setkat, nechat se jím ovlivnit. Poskytuje příležitost zažít intenzivní, hluboký kontakt, je-li u druhého člověka nastavení, které jej dovoluje. Tenhle zážitek se dotýká jádra naší bytosti. Je to něco až magického. Být s druhým v reálném kontaktu (odhodit masky, přetvářku a být sebou právě takovým, jakým v tu chvíli jsem, se vším, co mám či nemám) je něco, co má sílu. Co má potenciál léčit. V realitě může být nebezpečné být takto otevřený. Proto je užitečné učit se zacházet s kontaktem v terapeutickém vztahu, který charakterizuje bezpečí. A teprve potom uvážlivě užívat tohoto "silného kalibru" ve venkovním světě. 

Osobnostní růst podpořený gestalt terapií vidím jako dobrodružnou cestu. V žádném případě jednoduchou. Zato plnou emocí a nových pohledů na věci. Opravdovou. Jako něco, co má trvalou hodnotu, a co mi zůstane bez ohledu na to, co se děje okolo. Gestalt terapie není nějaká "rychlokvaška", ale ucelený koncept praktické filosofie, který v desetiletích fungování a vývoje dosvědčil, že může poskytovat odpovědi na mnoho podstatných otázek týkajících se bytí člověka, jeho vztahů a potřeb. Jsem proto za gestalt terapii vděčná. A přináší mi mnoho radosti, když mohu být svědkem její prospěšnost i pro jiné lidi.